Otočený list

Tak se mi ten (dětský) list už otočil..jsem (ne)dospělá
V hlavě se mi promítají střípky z dětství, vidím jen smích, radost v očích a sebe jako tu malou kudrnatou holčičku.

Vždycky jsem se těšila na to až to bude jako FAKT oficiální že jsem plnoletá..a je to tu a já vlastně přišla na to že z čísla 17 je TEĎ 18 NIC víc!
Vlastně ano, mohu teď vlastně dělat (cokoliv).

Když se otočím zpět, udělala bych některé věci jinak, ale na druhou stranu..mělo to tak ASI být.

Těším se na ten DOSPĚLÁCKÝ život, na ten další list mého ŽIVOTA!
Jsem zvědavá co mi přinese a co zase odnese.

P.S.
Mýmu dětskýmu já bych chtěla vzkázat, že mu děkuju za to jaká jsem byla, jaké jsem kolem sebe měla lidi, ale hlavně děkuju RODIČŮM,RODINĚ za to, jaký jsem měla život!
I když to tak nevypadá vzala jsem si toho do toho dalšího listu mnoho zkušeností DÍKY VÁM všem se kterýma jsem se kdy setkala.

Nechce se mi ještě loučit s tou malou kudrnatou holkou s úsměvem, vlastně já se s ní nikdy nerozloučím.

Vlastně největší krok je to pro RODIČE.
Oni tu se mnou byli když mi rostly zoubky a teď už všechny vlastně mám.
Oni tu se mnou byli když jsem si na dětském hřišti odřela koleno, teď na dětské hřiště něchodím, ale snad jednou budu!
Oni tu se mnou byli když jsem šla poprvé do školy.
Oni tu se mnou byli když jsem udělala první krok, a teď DÍKY nim umím chodit.
Oni tu se mnou byli když jsem poprvé sedla na kolo.

JÁ pro ně vždycky budu ta kudrnatá!MALÁ

Díky NIM jsem se někde posunula a je na čase abych se teď posunula SAMA.

Tak já jdu na to!
Na ten další KROK..
tak pá..

S LÁSKOU V.